česko - velšský překladač

Velština je původně keltský jazyk, vyvinula se z něj. Keltové jsou totiž původní obyvatelé Walesu, usadili se zde asi 2500 lety. V té době ovšem nemluvili jazykem, jak jej známe dnes, počátek formování tohoto keltského jazyka spadá do 2. poloviny 6. století, jak se domnívají odborníci na jazyky. I spisovatel a profesor v jedné osobě J. R. Tolkien považuje velštinu za nejstarší jazyk Británie. Její nejstarší dochovaná próza pochází z počátku 9. století, báseň dokonce už z roku 615. Zkuste si ji vyhledat a poté přeložit na našem česko-velšském slovníku.
Velštinou tedy hovoří lidé ve Walesu, v Anglii při hranicích s Walesem, na severu Anglie, na jihu Skotska a v různých komunitách po celém světě. Je nejužívanějším keltským jazykem na světě (do keltských jazyků patří například noričtina, goidelské jazyky zahrnující irštinu). Velština se ve svém jazyce napíše Cymraeg nebo y Gymraeg. Dnes má asi 611 000 mluvčích, což je asi pětina obyvatelstva.
Ale ne vždy se velštině takto dařilo, po dlouhou dobu tento jazyk upadal, byl potlačován zejména v oblasti vzdělávání. Zachovat v tradiční podobě se jej podařilo také díky překladu bible a jejímu užívání v rodinách. Dnes je velština na stejné úrovni při jejím užívaní ve veřejném životě jako angličtina. K tomuto zlomu došlo v roce 1993. I vy podpořte tento jazyk a použijte náš česko-velšský slovník.
Naučit se velštinu není obtížné, jak tvrdí její uživatelé. Panují zde totiž jasná pravidla ve výslovnosti a každé písmeno má svou hlásku. Výslovnost si vyzkoušejte také pomocí našeho velšsko-českého slovníku.

Rovnoprávnému postavení se velštině dostalo až v roce 1993.
Nejstarší báseň ve velštině pochází z roku 615.
Velština je nejužívanějším keltským jazykem.
Velština se ve svém jazyce napíše Cymraeg.